Vejce první, pro poslance Zaorálka:

"Pane Zaorálku, inspiroval vás k vašemu volebnímu slibu třináctého důchodu podobný tah, který udělal před volbami v Iránu president Ahmadinežád se sociálními dávkami? "

Lubomír Zaorálek: "Prezident Ahmadínežád je zločinec!"

Autor: "Napsal byste své předchozí tvrzení do novin? Proč se tedy navštěvujete s jeho spojenci?"

Lubomír Zorálek utíká...

Vejce druhé, pro Jaroslava Tvrdíka:

"Pane Tvrdíku, kolik činila ztráta ČSA, když jste byl prezidentem? "

Jaroslav Tvrdík: "Něco kolem 700 milionů. Potom byla 1,5 miliardy, ta firma tak jak je prostě nemůže vydělávat, to je potřeba co nejrychlejc prodat. "

Ponechal jsem bez komentáře, proč tedy sociální demokraté v lednu prodej poručili odložit, odpověď je příliš jasná... Ani jsem se nezmínil o tom, že aerolinie převzal jako ziskovou společnost.  Položil jsem panu Tvrdíkovi záludnější otázku, zdali své působení nepovažuje za manažerské selhání a neměl-li by si vyhlédnout nějaké snadnější úkoly než ovlivňování věcí veřejných.

Pan Tvrdík s kozinovským "Ve volbách se ukáže!" poslepu (žloutek na brýlích) odkráčel.

Vejce třetí, pro Petra Hulinského:

Konci mého rozhovoru s Jaroslavem Tvrdíkem naslouchal vedle stojící Petr Hulinský, předseda pražské ČSSD a stínový ministr obrany. Pro mě to sice byla malá ryba, ale tak nějak si do rány vběhl větou - „Ty jsi ale debil!" Položil jsem tedy další otázku (původně také pro Tvrdíka) jemu: „Sociální demokracie na billboardech tvrdí, že za krizi může Mirek Topolánek, George W. Bush, a Jan Zahradil. Můžete mi toto tvrzení nějak vysvětlit?"

Odpověď Hulinský začal srdečným stiskem ruky, kdy se mi snažil rozdrtit klouby. Bohudík jeho špekovité pacičky jsou jako polštářek a já mám ostré klouby, tak ho to přestalo bavit.

Hulinský: "No vždyť Topolánek jezdil na ty jeho konference, Bushovy a EU teď, to jsi neslyšel, zavedla regulaci bank?"

Autor: "Jsem skoro hrdý, že naši politici dokáží tak moc ovlivnit světovou ekonomiku, jakže to tedy přesně na těch konferencích dělají?"

Hulinský: "Ty jseš idiot, ty asi volíš KSČM, ne?"

Autor: "Jsem nerozhodnutý volič a dosud jsem nevolil žádnou ze stávajících parlamentních stran. Proč mě urážíte? Snažím se vám sdělit názor nerozhodnutého voliče. Zajímá mě, jestli si uvědomujete, že když zvýšíte daně, mohou se firmy odstěhovat jinam."

Hulinský: "Ty jseš nějakej debil. Kdo by se kam stěhoval?"

Autor: „Shodou okolností jsem spolumajitelem úspěšné firmy a v případě, že výrazně zvýšíte daně tak se stěhuji :) "

Hulinský: "To určitě ty hovádko, ty vyděláš tak dvacet tisíc ročně!" (Povšimněte si, laskaví čtenáři, toho respektu k sociálně slabším, té opravdové solidarity)

Vytáhl jsem z peněženky tisícíkorunu a navrhl sázku - ukážu panu Hulinskému občanku a vyhledáme mou firmu v obchodním rejstříku. Ten chvíli váhá, na radu přítomných „přátel" na sázku nepřistupuje a s vulgárními nadávkami mě odhání. Škoda, mohlo to být volno dobře placené...

Vejce čtvrté pro Alenu Gajduškovou

Zřejmě ve snaze napravit obraz hrubiána Hulinského ke mně přispěchala paní senátorka Gajdušková. Jako jediná se představila jménem a byla ochotná odpovídat na mé otázky ohledně programu a výhledů ČSSD. Jako první zřejmě pochopila, že nerozhodnutý volič není nepřítel, kterého je třeba promptně dehonestovat či insultovat. Urážky a výpady do našeho rozhovoru mezitím vmetali okolostojící šedé eminence takzvaných voličů, kteří se se všemi přítomnými oslovovali křestním jménem a všem, mne nevyjímaje, tykali.

Rozhovor s paní senátorkou byl delší a diskuse náročnější. Dokázala mi dokonce nabídnout něco, co bych si jako volič přál - přehledné daňové zákony, rychlé zavedení eura, odstranění korupce. Pružně reagovala na poptávku. Když jsem kritizoval 38% daň, s pousmáním se zeptala, zdali vydělávám 100 tisíc. Abych nemusel zdlouhavě vysvětlovat, že sice ne, ale že jsem s těmi co to vydělají solidární, řekl jsem že ano. Rázem mě začala uklidňovat, že daň zas až tak nezvýší, a že to taky udělají tak, abych ji mohl lépe „optimalizovat". Čtěte - daň vám sice napálíme, ale když budete hodnej, tak ji nemusíte platit. Jakobychom to odpouštění daní přátelům Paroubka už neznali.

Paní senátorka prostě slibovala co si myslela, že chci slyšet a už se zdálo, že první z mých „vajec" mine. Když jsem se ale zeptal na konkrétní řešení rozvírajícího se deficitu při slíbeném "skoronezvyšování" daní a zvyšování sociálních dávek a jiných výdajů, bylo řešením paní senátorky vyšší čerpání z evropských fondů politiky zaměstnanosti. No, jsem zvědav jak radostně nám nasypou 200 miliard ročně. Jak za dané rozpočtové nestřídmosti lze splnit Maastrichtská kriteria už jsem se raději neptal. Raději jsem paní senátorce důkladně vysvětlil, že nejsem volič ODS, ale že nezmění-li ČSSD své vystupování a program "Paroubek má vždycky pravdu a Rath to vyřve", nejen že nemohu volit ČSSD, ale budu natruc a jaksi v nutné obraně (byť nerad) volit ODS. Paní senátorka chtěla odpovědět, ale byla překřičena „voliči". Pochopil jsem, že stejně jako „náhodní judisté" rozbíjejí plata vajec, „náhodní voliči" zabraňují nesprávným otázkám, argumentům a myšlenkám. Pán v černém se mě tykaje zeptal, proč Paroubkovi nadávám do hovad. Řekl jsem, že jsem slovo hovado neřekl. „Teď jsi ho řekl." „Ano řekl jsem, že jsem slovo hovado pro Paroubka nepoužil." „Zase jsi ho řek!!!" Svá imaginární vejce si rozbíjet nenechám a dětinské dohadování s panem voličem jsem si vysvětlil jako oficiální doktrínu ČSSD na ochranu svých diskutérů před pravdou. Nešikovnost zabránila paní senátorce se vejci nakonec vyhnout.

Vejce páté, které do vlastních řad hodil poslanec Karel Šplíchal

Jen co jsem se kvapně rozloučil s paní senátorkou a poodešel, za mnou doběhl jeden z hloučku přihlížejících. Poděkoval mi, jak jsem to hezky řekl, že s tím do puntíku souhlasí, a sám že by to neřekl lépe. Potřásli jsme si rukou a rozloučili se. Jen mi bylo divné, že mi také tyká. Bylo mi to divné až do chvíle, než jsem jeho fotku našel mezi poslanci ČSSD. Možná to byl jen nějaký laciný trik, jak získat z meetingu fotku rukotřasu s usmívajícím se mladým voličem, možná to byla jen chvilka slabosti, každopádně tohle vejce do vlastních řad mi dalo naději, že se snad jednou znovu vynoří slušná levicová strana ČSSD, kterou sice volit nebudu, ale která nebude tisíce lidí provokovat k takové zlobě jako ta dnešní. Kdybych si odmyslel Grosse, Kavana a pár dalších černých ovcí, bývala to socdem Špidlova. Byť jsem se Špidlou v téměř ničem souhlasit nemohl, byl to politik slušný, poctivý a měl můj respekt.

Vejce šesté, před kterým utekl Jiří Paroubek

Jiří Paroubek se před diskutéry skryl (chápu to, vaječná smršť by asi pokračovala dokud by tam byl). Své imaginární vejce tedy vhazuji z blogu směrem k Lidovému domu:

Jiří Paroubku, opravdu si myslíte, že si za vlnu nenávisti vůči vám nemůžete hlavně sám? Je vaše obviňování ODS účelová manipulace, nebo sebeklam?  

Toužíte být milován a obdivován, ale místo abyste byl pokorný a pracovitý, jste nabubřelý a uražený, když vás někdo neobdivuje; nedokážete pochopit,proč s vámi někdo nesouhlasí, jste mocichtivý a zlý člověk. Nahoru jste se v politice dostal náhodou a teď se tam držíte za každou cenu zuby i nehty, sprostota nesprostota, lež nelež. Lež o nástupu fašismu má být vaší novou omluvou. Oškliví se mi Topolánkovy přeřeky jako "es kommt der Tag" či "noc dlouhých nožů", ale nezapomeňme, že fašismus nezačal bojůvkami SA, ale hedonistickým narcisem Mussolinim, jemuž jste nejen fyzicky tak podoben. Máte tendenci přeceňovat svou inteligenci, své schopnosti i své charisma a naopak podceňovat lidi. Ti teenageři co po vás hází vejce nemusí být vůbec manipulováni Markem Dalíkem, aby vycítili, že to co děláte je chladný kalkul, že jediné po čem toužíte je moc a že jste sprosťák. Jestliže se statisícům lidí zvedá adrenalin sotva vás vidí v televizi, neciťte se ukřivděně, ale zpytujte své svědomí. Tu nenávist, která nyní kulminuje smrští vajec, jste do světa vypustil právě vy sám. Vy jste jako první začal využívat negativní kampaně, vy jste zařadil dehonestaci a sprostotu mezi běžné politické instrumenty. Ano, Topolánkovy prostředníčky v parlamentu jsou také projevem buranství, ale je z nich cítit, že to je prostě bezprostřední reakce valacha bez špetky sebeovládání, proto jsou daleko méně odporné než kypící zloba vašich „zapálených projevů". Stejně jako vy si přeji politiku kultivovanou, politiku slušnou a tolerantní. Přeji si kultivované politiky, fundované a schopné. Přeji si politku politiků, kteří umějí nějaké to vejce či rajče přejít s noblesou, jako pan kníže. Přeji si politiku bez vás.